Lukáš Secký (FACTOR Bike Team)

V sobotu jsem se postavil na 1.závod letošního Českého poháru v Cross coutry. Do Pardubic jsme s Luckou, Markét a mými rodiči přijeli v pátek. Po vyložení věcí u známých, u kterých jsme přespali(tímto jim ještě jednou děkuji) jsem s Luckou a Markét jel na trať k nedaleké Kunětické hoře. Převlečení, pokecání s klukama a hurá projet. Trať, dlouhou 5,3km jsem obkroužil 5x, najel jsem i obtížnější pasáže a s dobrými pocity ukončil pátečná trénink. Jediné, co mě trápilo na duši bylo, co se bude dít, jetli bude pršet, protože pláště so bahna jsem sebou pořádný neměl, jenom Hutchinsony, který nebyly optimální. Jelikož bylo krásně, nevěřil jsem tomu. Ulehli jsme a asi ve 2 hodiny v noci mě probudila bouřka a to vypadalo zle. Před startem jsem si projel celou trať na bahně. Sjezdy se jakžtakž dali, ale co se nedalo, byl cirka 200m dlouhý kopec, který jsem tak pilně trénoval s tím, že ho budu jezdit. Takže místo jízdy čekal běh. No spíš chůze:D. Po startu cca 80 hlavého pole, ve kterém jsem stál na konci, díky super změně pravidel, se před najetím do terénu vytvořil špunt a začalo to. 1 slušná ztráta na čelo. Bohužel to nebylo všechno. Po sjezdu schodů následoval nepříjemný sjezd, dole s levou zatáčkou a proti byl strom. Bohužel vepředu nebyly zrovna brilantní technici a tento úsek vedli, takže tentokrát mnohem větší špunt. Prostě sme tam stáli jak ve frontě u kasy. Nemusím ani říkat, kolik na tom vydělalo zhruba prvních 15 závodníků. 3 kola jsem se dost trápil, navíc v jednom ze sjezdů, kam sem docela sůveréně vjel, jsem si nevšim, že ho přede mnou někdo tlačí(nebudu radši jmenovat). Po hulákání, ať uhne, neuhnul, tak sem to do něj poslal, odrazil se do molitanu, kterým byl obložen strom a následoval luxusní let do houští. Hned ke mě přiběh nějaký divák, jestli jsem v pohodě. Já byl, ale můj Supík ne. V cíli jsem krom odřeného rámu našel prasklinu na karbonové páce:(. Ale dál k závodu. Ve 4.kole se mi to začalo nebezpečně rozjíždět. Během půl kola jsem na do té doby dobře jedoucího Petra najel minutu 15 vteřin, a stíhačka pokračovala až do cíle. Nakonec 42.místo, se kterým být rozhodně spokojenej nemůžu. Ambice byli úplně někde jinde. Takže jsem ani nejel sobotní maraton. Za týden, konkrétně 19.4. pojedu do Mělníka a doufám, že letos to tam bude bez pádu. O den později si asi zajedu časovku do kopce KPO.