Jdi na obsah Jdi na menu

Jedomělice očima Markéty (45km)

18. 4. 2007
Na svůj první letošní bikový závod jsem se moc těšila.S Péťou a bráchou jsme vyjeli časně ráno.Kdy jsem poprvé pochopila, že to nedopadne tak dobře, jak jsem si představovala? Hned po příjezdu na místo..Naši kamarádi se seběhli k mému-bráchovu kolu a začali „obdivovat“ zničenou vidlici a střed..po jejich vyjádření, že na tomhle by nejeli, jsem se začala tak trochu bát..(musim ale dodat, že mě kolečko nezklamalo..) Po odjezdu 80 km trasy, kdy mi všichni odjeli, jsem se šla podívat kousíček na trať..K mému zděšení jsem došla ke dřevěnému skokánku..jen tak jsem se zeptala vedle sedícího cyklisty, jestli to taky pojedem, jsem dostala ne zrovna potěšující odpověď že jo.( ale nebylo to tak hrozný, jak to vypadalo.. narozdíl od jiných frajírků, kteří se snažili udělat dojem, jsem to zvládla bez pádu..) Kluci-Petr, Lukáš, Marek, Kuba, Tomáš a Jirka si vedli moc dobře, ale pochybuju, že to bylo díky mému hlučnému fandění.. A je to tady-můj START!!Vecpala jsem se dopředu, což nebyl zrovna nejlepší nápad..Snažila jsem stále držet vepředu, což se mi stalo osudný na pátém kilometru, kde přišel můj „oblíbený“ sjezd..ani nevím jak se to stalo, ale byla jsem na zemi..Hned jsem se oklepala a pokračovala..Zdatnější cyklisti mě začali předjíždět..jediný balzám pro mě byl, že jsem asi na desátým kilometru předjela mladou holku, kterou už jsem do cíle neviděla..Další kilometry probíhali celkem bez potíží..ale pak..přišel kopec-ne kopec- přímo krpál.. přísahám, že to nešlo vyjet..nakonci jsem umírala a myslela, že těch pár metrů nahoru nedojdu..Konečně jsem byla nahoře, ale místo krásného sjezdu přišel naopak krpál dolů..takže další tlačení..  Ještě nezkušená pracovat s SPD, jsem to položila..Cyklista za mnou se mě ptal, jestli jsem v poho..asi za 5 metrů jsem se ptala na to samý jeho..Přišel 43. kilometr a já se radovala, že už to v klidu dojedu do cíle..ale kiláky dál ubíhali, 44.,45 a pořád nic..Zrada!!!Na silnici bylo napsáno 5 km do cíle!!Nedalo se nic dělat..Pokračovalo se dál..mezitim se za mnou přilepili dva Bikeři z 80..později se omlouvali, že mě nevystřídali, ale že už to fakt prý nešlo.. A byl tu CÍL!!! Kluci tu samozřejmě už odpočatí a spokojení s výsledky seděli nebo leželi.. Po chvilce jsem se taky vzpamatovala..přispěla k tomu taky cola, která opravdu bodla..Po vyhlášení výsledků a zábavných historek z tratě jsme odjeli domů..Závod jsme zhodnotili jako úspěšný, akorát mě mrzelo, že nebyla kategorie juniorek..Ale těšim se na další závod!!!
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář